Náš kostelík

 

Jen o  necelé století mladší než velhartický hrad je hřbitovní kostel sv. Maří Magdalény ve Velharticích. Na rozdíl od hradu však známe poměrně přesně dobu jeho vzniku. Bylo to již v roce 1373, kdy farář Zdat zahájil stavbu druhého velhartického kostela. Velhartický kronikář Karel Hanzík. jej popisuje těmito slovy: „Kostel stojí na vršíku nedaleko obce a je obklopen hřbitovem, který je obehnán kamennou zdí. Zajímavá gotická stavba je celkem zachovaná v původní podobě. Hřbitovní brána a portály pocházejí ze 16. století. Kostel je jednolodní, presbyterium na straně jihovýchodní je pětihranné. Na strmé střeše je malá cibulovitá věžička. Vnitřní prostora lodní 20,3 m dlouhá a 8,38 m široká je vydlážděna zčásti obyčejným kamenem, zčásti cihlami“.

Podle stavebně historického vyhodnocení, které zpracoval Zdeněk Knoflíček z Památkového ateliéru v Plzni v r. 1995, je: „...gotický krov nad presbyteriem s věšadly, sloupky a vzpěrami unikátem, takových se u nás zachovalo jen velmi málo...“. V 16. století byl kostel pozdně goticky přestavěn (z této doby pochází síťová klenba v lodi kostela a diamantová neboli sklípková klenba v síni).

„Umělecky i historicky ceněný oltář, tak zvaná „Velhartická archa“, už v kostele není, byl v r. 1902 prodán Národnímu muzeu a je nyní ve vlastnictví Národní galerie, která jej vystavuje ve sbírce starého umění v Anežském klášteře. O této historické památce byl v r. 2002 vysílán v ČT pořad v rámci cyklu o vzácných uměleckých památkách. Jedná se o gotický skládací křídlový oltář z 15. století, který je hodnocen jako jedinečné dílo, svědčící o vysoké úrovni jihočeských řezbářů. Podle Polákovy kroniky pochází archa od pánů z Rýzmberka, kteří byli katolíky.“

Přesun oltáře do Národní galerie bylo zřejmě velmi prozíravým řešením, protože v posledních letech byl kostelík několikrát navštíven zloději starožitností.

Současná obrazová výzdoba kostela je dílem velhartického občana pana Václava Koželuha.

Podle vyprávění se na hřbitově, v těsném sousedství kostela odehrál děj básně „Svatební košile“ ze sbírky Kytice, sběratele lidových balad a pověstí Karla Jaromíra Erbena. Zde se podle vyprávění nachází vojákův hrob, zde se v márnici ukrývala je-ho vyhlédnutá oběť... Dnes velhartické maminky svým dětem tento hrůzostrašný příběh, který Erben zaznamenal, jistě nevyprávějí. Je ale pravdou, že pokud se pozorně zadíváte na štítovou zeď kostela určitě ve skvrnách na omítce, způsobených časem a drsným šumavským podnebím rozeznáte lidskou tvář... Traduje se, že má podobu dívky z Erbenova příběhu…

Ale pojďme raději zpět do současnosti. Dnes je celý kostel v havarijním stavu. Během své, více než šestisetleté existence byl samozřejmě několikrát opravován. Poslední důkladná oprava byla realizována v r. 1947. Zasloužil se o ni zejména tehdejší administrátor P. Josef Peksa, který rok poté z politických důvodů emigroval do Austrálie. V letech 1968 - 1969 byla zásluhou velhartických obyvatel na západní straně kostela osazena vnější, ochranná ocelová okna, zdivo bylo opraveno a opatřeno vnějším nátěrem. V roce 1997 byl zpracován projekt celkové rekonstrukce kostela, podle něhož by tehdejší celkové náklady na opravu činily cca 4,5 milionů Kč. Na jeho základě byla v letech 1996-1997 opravena břidlicová střecha za více než 1 milion Kč. Jak se však postupně ukázalo, oprava byla provedena neodborně, za použití nekvalitního materiálu. Firma opravu provádějící zanikla. Objekt se nachází na Seznamu  kulturních památek Ministerstva kultury. Jeho vlastníkem je Římskokatolická církev, která má v dnešním Česku problém i s financováním údržby objektů, které bezprostředně užívá. Proto, aby kostelík zůstal uchován budoucím generacím velhartických občanů a nejen jim, vzniklo v lednu r. 2009 naše sdružení, které si dalo za cíl provést opravu stavby a zabránit tak jejímu postupnému zničení.
V letošním roce by měla proběhnout první etapa opravy střechy kostela, kdy bude sejmuta část nekvalitní břidlicové krytiny, která chránila objekt pouze 12 let a bude nahrazena krytinou novou. Bude provedena i výměna klempířských prvků zhruba poloviny střechy.
Tato akce si jen v letošním roce vyžádá náklad  890 000,-Kč.

 

Oprava kostela jistě nebude jednoduchá ani krátkodobá záležitost.

Na záchraně kostela se můžete podílet spolu s námi i Vy.

 

Pomozte!

  

číslo účtu, na který můžete zasílat své příspěvky::

227299799/0300

 Na přání zašleme doklad o výši příspěvku.